Balada o Blavě
I já tam byl, i já tam pil,
cestou jsem se pobavil,
zpívali jsme, hráli karty,
kouřili jsme Startky, Sparty,
vlakem jeli celou noc,
bylo toho trochu moc.
I my, životem školeni,
byli spánkem skoleni.
Jenom Vráťa s Hardou
nespali s tou partou.
Na slovači ti, co byli vzhůru,
užili si srandy fůru.
„Išel Macek do Malacek“ všeci pěli,
kdo v tu chvíli zrovna bděli.
Na nádraží v Bratislavě,
měl jsem jenom jedno v hlavě…
V tramvaji pak cestou tam,
spadnul na zem zpitej pán,
byl to Harda, starý prase,
těším se až spadne zase =)
Co na místě se potom dělo,
o tom by se mlčet mělo.
Já však mlčet nebudu,
rači se dám na vojnu.
I pro to, že svítí slunce,
šli jsme do vod hledat sumce.
V jezeře pak celý den,
vůbec nevylezli ven.
Když už večer byla tma,
chlastali jsme, jak se má.
Ráno po perné noci,
vypadali jsme jak mloci.
Dali jsme si kakao,
a to se potom kakalo.
Langoše pak třikrát denně,
platili jsme v cizí měně.
Do centra na památky
a hned k vodě nazpátky.
A co k tomu ještě dodat?
Chtěli jsme tam Lucí prodat.
Cestou z cizí republiky,
nedělal jsem cukrbliky.
80 korun navíc
a to vlastně vůbec za nic.
Toaleťák v Eurocity,
ukonejšil moje city.
Když si dneska vzpomenu,
slzu okem proženu.
Tenhle výlet do Blavy
přines srandy záplavy.