Reklama
 
Blog | Matěj Novák

§ 24a

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.

Tento zákon připravuje ministerstvo životního prostředí. V zásadě se jedná o reakci na poslední konferenci CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a předpisy ES (Evropské společenství) v této otázce. Za řadou paragrafů o omezení obchodu s chráněnými živočichy, většinou nekonečnými formálními změnami, se snadno schová § 24a. Ten se od ostatních změn zásadně liší. Dává totiž vládě pravomoc zakázat vyhláškou držení i chov kterýchkoliv exemplářů. Jakých, a jak se tyto prohibiční druhy budou vybírat, není ale v zákoně zmíněno.

§ 24a musel zákonitě vyděsit chovatele, kteří se o něm dozvěděli víceméně náhodou. Dva přední české chovatelské svazy (Česká herpetologická společnost a Teraristická společnost Praha) začaly zjišťovat, jak to vlastně s §24a je. Ministerstvo na otázky neodpovědělo, ale odkázalo je na oddělení výkonného orgánu CITES. Pan J.K., vedoucí oddělení výkonného orgánu CITES, poslal „uklidňující“ odpověď. Z té vyplývalo asi toto:
1) §24a je implementací článku 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 338/97. Ten zní: „Členské státy (ES) mohou zakázat držení exemplářů, zejména živých zvířat zařazených do přílohy A.“ Včlenění tohoto článku do české legislativy bylo, podle autora odpovědi, ES vyžadováno.
To ale není pravda, fakultativní rozhodnutí ES se do právních řádů jednotlivých členských zemí nezařazují.
2) „Naší politikou však je, že by ČR neměla jednostranně zavádět přísnější regulaci chovu nebo pěstování exotických druhů živočichů a rostlin, než jak to vyplývá z právních předpisů ES anebo těch usnesení a rozhodnutí konference smluvních stran CITES, které jsme jako ČR a EU schválili a podpořili.“ Co tím chtěl autor říci je jasné: Nechceme zavádět přísnější regulaci chovu, než je to nutné ze závazků ČR, a proto je chceme rovnou zakázat. Oxymóron?
3) Dále se autor odvolává na směrnici Balai (směrnice Rady EHS o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty) a na nutnost její implementace. Ta byla ale implementována veterinárními předpisy již dříve.
4) Na závěr se dovídáme, že vládě bude výkonným orgánem CITES navržen zákaz chovu primátů a tygrovitých šelem. S jinými zákazy se podle výkonného orgánu CITES v současnosti nepočítá. Toto tvrzení je ale v rozporu s důvodovou zprávou k novele zákona 100.

Důvodová zpráva k novele zákona 100/2004 Sb. Zdůvodnění § 24a.
„Důvodem pro vydání takového zákazu je:
a) exempláře nelze individuálně označit ani snadno identifikovat,
b) druhy, které jsou problematické vzhledem k míře nelegálního obchodu s nimi,
c) druhy, u nichž živé exempláře mají zvláštní nároky na chov,
d) v zájmu prosazování ochrany podle cílů některých předpisů ES(Balai),
e) jde o nepůvodní druhy, jejichž únik do přírody ČR by mohl způsobit ohrožení geomorfologicky původních druhů ČR.“

O tom, že tygry i primáty lze celkem snadno označit (navíc je to povinné) je zjevné. Že by právě tyto dva druhy byly klíčové pro černý trh se zvířaty v ČR je přinejmenším směšné. Že mají zvláštní nároky na chov, s tím se nedá než souhlasit. Že jsou cíle Balai implementovány, již víme. Že by útěk opa či tygra způsobil ohrožení původních druhů, se můžeme přít, ale je to nepravděpodobné. Co z toho vyplývá? Dle § 24a může vláda zakázat chov libovolného druhu a z popisu se můžeme dovtípit, že nepůjde jen o tygrovité a primáty.

Důvodová zpráva ani dopis pana J.K. nikoho neuklidnili a na ministerstvo bylo zasláno několik stanovisek předních odborníků na chov (RNDr. Petr Kodym CSc., Doc. RNDr. Daniel Frynta Dr. a další). Místo ministerstva reagovala Česká inspekce životního prostředí. Paní P.Ř., která se své úlohy chopila s vervou, popsala asi devět stran. Většině z argumentů nemůže věřit ani sama autorka. Při čtení jsem se popravdě docela pobavil nad naivitou některých pasáží. Tento dokument tedy nic nového nepřinesl.

Na začátku února byl kontaktován ředitel Chomutovského zookoutku, člen Strany zelených a do věci se vložil i právník. Zejména pak politicko-právní síla přinesla své ovoce. Věci se daly do pochodu a 12. února se se zástupci chovatelů sešel sám ministr Martin Bursík. Ten se, po vyslechnutí námitek, vyjádřil proti § 24a a bezdůvodnému zákazu držení některých exemplářů. Ministerstvo se poté distancovalo od komentáře k tomuto § v důvodové zprávě k novele a stanovisek pana J.K. a paní P.Ř.

§ 24a byl vyškrtnut z návrhu novely zákona, kterým se mění zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb.

A proč? §24a je v rozporu s původním smyslem zákona 100/2004 Sb.

A proč se to nevědělo už na začátku? Vědělo, ale byl zde, zdá se, pokus vklínit do české legislativy zákon, který zjevně nahrává radikálním kvaziochranářům přírody.
Kdo vlastně zařadil § 24a do novely a kdo je jeho autorem, neví ani ministerstvo. Asi jen vyvstal…jako Evžen Tung.

Reklama